V této sekci Vám nabízíme informace o představeních, která připravujeme, rovněž se můžete podívat, co nyní aktuálně hrajeme (ať už na domácí scéně, nebo na rozličných štacích) a je zde také přehled divadel již odehraných (přehled je veden od roku 2010, záznamy o starších kusech jsou v sekci historie).
Jak čert vyletěl z kůže 2013
„To aby čert vyletěl z kůže! “, „Čert aby to vzal! ", „To se venku budou čerti ženit! “, to všechno patří mezi sakrování, která my smrtelníci vypouštíme z pusy, aniž bychom věděli, jaký dopad má naše klení na život v pekle. Čert, který má zrovna službu, musí totiž tyhle výroky do puntíku splnit. Nu a náš průvodce Kašpárek začne pohádku vyprávět právě v době služby mladého čerta Kudrnáče, který musí kvůli jednomu takovému výkřiku doslova vyskočit z kůže. Čertovká kůže je ovšem velmi cennou a kouzelnou substancí. A tak není divu, že si na ní začne dělat zálusk král Dupidupus, který chce pomocí kůže vyhrát válku se sousedním královstvím. Jeho generál Rapl hledá kůži kde jen může, zatímco Kudrnáč, který běhá po světě bez kožichu, nemůže ani za svou milou ševcovskou dcerou Madlenkou. I v pekle se dějí věci. Po smrtelnickém zasakrování: „To se budou čerti ženit! “ musí Lucifer chystat pekelnou veselku, jenže do ženění se žádnému z čertů moc nechce. Čert Kardaš už má čertici Řečici, čert Kakejz se na ženění moc koktavý, čert Štětín zase moc starý. Ovšem vdavekchtivá čertice Hromnice se jen tak od veselky odradit nenechá. Na zemi zatím objeví čertovskou kůži kořenářka Jojdálková, která spolu s ševcem Klabánkem vymyslí lest na povedeného krále a ještě povedenějšího generála. A Kudrnáč nejen že zpět vklouzne do své kůže, ale ještě přinese do pekla dvě hříšné duše.
Milou pohádku napsal Jaroslav Koloděj a při jejím výběru měla režisérka Jaroslava Vlková opět štěstí. Celá hra byla ještě velmi pozvednuta písničkami Petra Žižky a pobavila publikum nejen dětské, ale i dospěláky.
Osoby a obsazení:
Kašpárek: Petra Janouchová
král Dupidupus: Karel Zaviačič
generál Rapl: Tomáš Englický
švec Klabánek: Vladimír Kalina
jeho dcera Madlenka: Barbora Volfová
kořenářka Jojdálková: Eliška Vítová
Luciper: Petr Nekut
koktavý čert Kakejz: Jana Chvojková
mladý čert Kudrnáč: Matyáš Englický
čertice Řečice: Dana Žižková
čert Kardaš: Jan Kalina
čertice Hromnice: Dagmar Semerádová
starý čert Štětín: Stanislav Červenka
první malý čertík: Ondřej Volf
druhý malý čertík: Jan Chvojka
malý vojáček: Martin Žižka
Napsal: Jaroslav Koloděj
Hudba a texty písní: Petr Žižka
Světla a zvuk: Petr Žižka a František Beneš
Inspicient: Radka Volfová a Marie Chvojková
Scéna: Karel Staněk a Miroslava Pomijová
Technická spolupráce: Milan Karas
Kostýmy: Romana Ševčíková a Marie Chvojková
Líčení a účesy: Hana Staňková
Text sledují: Marie Šašková a Lenka Žáková
Režie: Jaroslava Vlková
Odehraná představení:
19. 4. 2013 - Kardašova Řečice - představení pro ZŠ
19. 4. 2013 - Kardašova Řečice - premiéra
20. 4. 2013 - Kardašova Řečice
11. 5 2013 - Nová Bystřice
8. 11. 2013 - Deštná
10. 11. 2013 - Veselí nad Lužnicí
29. 11. 2013 - Kardašova Řečice
30. 11. 2013 - Třeboň
O divadle napsali:
Pohádka přilákala malé i velké (duben 2013)
Bohatá kulturní sezóna v našem městě má za sebou premiéru divadelní hry „Jak čert vyletěl z kůže“ od Jaroslava Koloděje. Zcela zaplněný sál kulturního domu přivítal v pátek a v sobotu natěšené publikum, které s napětím očekávalo, s čím tentokrát potěší místní divadelní soubor J. K. Tyl. A nebylo opět zklamáno, ale naopak. I když hra byla jako pohádka určena především dětem, s chutí se na ni podívali i dospělí diváci.
Po dlouhém zkoušení se hru podařilo vypilovat a patnáctičlenný soubor, doplněný o mladé začínající herce v roli čertíků, nezklamal své příznivce. V roli Kašpárka se našla Petra Janouchová, která dokázala navázat bezprostřední kontakt s publikem a role jí byla jakoby ušitá na míru. Herecký koncert předváděli Tomáš Englický s Karlem Zaviačičem, kterým zdárně sekundovala Eliška Vítová s Vladimírem Kalinou. V pekle vynikl koktavý čert Kakejz Jany Chvojkové, ale i Dagmar Semerádová s Danou Žižkovou v rolích čertic a Jan Kalina v roli čerta Kardaše. Své příznivce opět nezklamal nestárnoucí Stanislav Červenka v roli čerta Štětína. Pořádek v pekle nezajistil Lucifer a někteří čerti si dělali, co chtěli. To se nebude příště opakovat! Začínající Matyáš Englický přesvědčil o svém talentu a spolu s již zkušenou Barborou Volfovou vytvořili ústřední dvojici.
Celou hru velmi pozvedla hudba Petra Žižky i scéna Karla Staňka a Miloslavy Pomijové. Rovněž kostýmy a masky, které připravila především Romana Ševčíková z Lišova za spolupráce s Marií Chvojkovou, přispěly k úspěchu představení za režijního vedení již zkušené Jaroslavy Vlkové. Představení si nelze představit bez technického personálu, který zajišťoval bezproblémový chod celé hry. Všem, kteří se na přípravě hry podíleli, patří naše poděkování a již teď se těšíme na příští představení.
MVDr. Petr Nekut
Nejstarší herec Stanislav Červenka nosí pytel na zloděje ( květen 2013 )
Mezi herci, kteří se v pohádce "Jak čert vyletěl z kůže" představili na prknech Kulturního domu v Kardašově Řečici byl věkový rozdíl neuvěřitelných 76 let. Zatímco nejmladší "čertíci" Honzík Chvojka a Martin Žižka navštěvují v civilu ještě mateřskou školku, nejstarší člen souboru J. K. Tyl Stanislav Červenka ( 82 let ) již pěknou řadu let užívá zasloužený důchod. "Divadlo jsem začal hrát asi v 15 letech v Nítovicích, odkud pocházím. Tenkrát nebylo nic a mládež se takhle bavila, " vzpomíná Stanislav Červenka, jenž si sice nevede přesnou statistiku přestavení, ale Týdeníku Jindřichohradecka sdělil, že nejraději má komické role. Jistě tak s povděkem přijal i roli čerta Štětína, který rozesmával publikum svými všetečnými připomínkami a bavil tím, že na zádech nosil pytel s dovětkem "na hříšníky a zloděje - nonstop rozvoz".
Nově nastudovaná pohádka kardašovořečických ochotníků, v níž Lucifera ztvárnil sám starosta města Petr Nekut a krále zase místní pan učitel Zaviačič, zahrnuje tradičně i písničky. "Jejich autorem je Petr Žižka. V minulých přestaveních jsme si ověřili, že pokud je divadelní kus právě o písničky doplněn, lidem se to líbí. Všichni herci si je pak nahráli sami a "Kašpárek" Petra Janouchová dokonce zpívá naživo," okomentovala úspěšná režisérka Jaroslava Vlková fakt, že herci souboru J. K. Tyl umějí nejen hrát, ale i zpívat. Patnáctičlenný soubor s povděkem kvitoval, že pohádka od Jaroslava Koloděje zahrnuje i místní názvy - mimo jiné v ní vystupují čert Kardaš a čertice Řečice. Čerta, který vyletí z kůže zahrál student jindřichohradeckého gymnázia Matyáš Englický a společně s dalšími si na konci vystoupení na domácí scéně vychutnával aplaus publika.
Ochotníci, kteří slavné řečické divadlo v roce 2010 vzkřísili a vynesli zpátky do výšin, mají v plánu vyjet s pohádkou ještě do Deštné, Nové Bystřice a Veselí nad Lužnicí. S jistotou přitom mohou tvrdit, že na jejich nový kus se bude vzpomínat ještě 1. června. Právě na Den dětí totiž budou na místním fotbalovém hřišti vystveny všechny obrázky dětí z mateřinky a 1. stupně základní školy, které dostaly na pohádku pozvání a byly vyzvány, aby své dojmy z představení ztvárnily. Autoři nejpovedenějších budou odměněni.
Marcela Kůrková
Pohádková Třeboň ( prosinec 2013 )
Pohádková Třeboň je název divadelní přehlídky amatérských souborů, hrajících pro děti. Této přehlídky se zúčastnil i Ochotnický divadelní soubor J. K. Tyl z Kardašovy Řečice s pohádkou „Jak čert vyletěl z kůže“, a to v sobotu 30. listopadu. K odpolednímu představení jsme vyjeli ihned po obědě, abychom se seznámili s třeboňským divadlem. Cesta jemčinskými lesy byla krátká a hned jsme byli na třeboňském náměstí, kde jsme vpravo viděli bíle zářící hotel Bílý koníček, vlevo pak vstupní bránu do divadla. Malý poutač s ještě menším plakátkem formátu jako velký školní sešit A4 oznamuje, že se zde bude hrát pohádka „Jak čert vyletěl z kůže.“ Třeboňské náměstí bylo plné prodejních stánků, v podloubí vytrubovali třeboňští trubači vánoční koledy, voní opékané uzeniny a vůně hřebíčku z horkých svařáků. Ale rychle do divadla, seznámit se se scénou, hledištěm a jeho zázemím. Divadélko je to malé, ale krásné. Stupňovitá pohodlná sedadla byla připravena přijmout malé i velké diváky. Jsme zde přece jenom neznámí – uvidíme, zda se těch sto sedadel naplní. Hlavně ať jich přijde víc než patnáct – to je totiž všech členů našeho obsazení této hry. Snad diváci budou v přesile!
Již jsme vlezli do svých divadelních obleků a někdo navrhl, abychom se šli kouknout ven, že si uděláme fotku před „Koníčkem“. Ani to moc dlouho netrvalo a stali jsme se středem pozornosti. „Jé to jsou pěkný čerti, můžeme se s vámi vyfotit?“ „No jó, my zde hrajeme krásnou pohádku „Jak čert vyletěl z kůže“, ve tři začínáme.“ Chtělo by to takový dav lidí pozvat hlasitěji, jako to dělaly kočovné divadelní společnosti. Tak jó a už vyvoláváme: „Vážení přítomní, ustaňte v nakupování a slyšte pozvání do divadla na pravou českou pohádku, kde uvidíte opravdového krále s opravdovou zlatou korunou, zlatým žezlem a ovocem, tedy jablkem, uvidíte i jeho generála Rapla, jeho uniforma je nažehlená a také zlatem ozdobená. Neváhejte a přijďte do divadla, které za půl hodiny začíná. Dále tam uvidíte ševce Klabánka, který boty čertovskou kůží podráží a ty opravdu netlačí, vydrží prý 50 let, kam se na ně hrabou ty dnešní lepeňáky, které když prší, opravdu nejdou nosit. Švec Klabánek má ale i hezkou dceru Madlenku, za kterou mu mladý čert chodí. Jak to dopadne, uvidíte v této pohádce. Uslyšíte i milostnou píseň, jak k sobě malého kocourka Madlenka přivolává, za kterého je mladý čert proměněn. Slyšte a ustaňte v nakupování zbytečností, které při nejbližším plesu dáte do tomboly. Přijďte a uvidíte ještě babku kořenářku, jak také houby hledá a co všechno v lese najde, to se podivíte. Vstoupíte také i s Kašpárkem do pravého pekla, kde na ohnivém křesle sám Luciper sedí a čertovskou chásku línou k práci nutí. Budete svědky, jak čert z kůže vyletí a také, jak to v pekle vypadá, když se čerti žení. Neváhejte a přijďte do divadla, tato pohádka je v „akci“, čímž ušetříte až 20 % na vstupném.“ Tak nějak jsme zvali diváky do divadla. Ještě pár fotek s náhodnými chodci a dětmi, i mladé holky se chtějí s čertem v objetí vyfotit. Mladá Číňanka nebo Vietnamka nechala stánek stánkem, řka: „Já tě fotit budu domu“ – asi do Číny, no pane to je pocta! Pytel s nápisem, že je na hříšníky a zloděje zaujal ty, kteří sdělovali, že nám na zloděje ukážou: „Berete objednávky?“ „Jo, jo, berem, ale jen elektronicky na www.peklo. To je poslední reklamní rozmluva a teď honem zpět do divadla dokončit líčení, čertice učesat, vlastně rozdrbat. Poslední zvonění a už zve Kašpárek k úvodní písni. Rychle se ještě jako popliváme a šeptem si popřejeme: „Potvoro, breptej“. A teď již zní Kašpárkova živě zpívaná píseň. Divadlo začíná. Zpívá i švec, jak šije boty, zpívá i koktavý čert, no zpívá, no zpívá tak, jak čert kokta může zpívat. No a než jsme se nadáli, je tu závěrečná píseň o gatích, co visely na plotě a děkovačka. Naprosté ticho během celého představení propuká v dlouhý potlesk – divadlo se líbilo! Teď si uvědomuji, že vlastně sál byl úplně plný – vrchovatý, tolik lidiček jsme do divadla odpoledne pozvali? Asi ne, ale mám dobrý pocit, že náš vstup mezi účastníky předvánočního trhu přispěl k dobré náladě a i propagaci Kardašovy Řečice a jejího ochotnického divadla. Rychle ještě společná fotka v hledišti a jdeme vyskákat z kožichů a uniforem. Postávající pán s dětmi přistupuje k našemu hloučku a říká: „Chtěli jsme vám říct, že to byla hezká pohádka, výpravná, neošizená, úsměvná. Dobře jsme se bavili. Řečici dobře znám. Mějte se dobře.“ Je zřejmé, že hra se divákům líbila. „A co, vám se to líbilo?“ ptáme se asi správce. „No, já vám něco řeknu, víte, ta vaše pohádka byla jiná, úsměvná, veselá i poutavá, já když se mi to nelíbí, jdu si do průjezdu bafnout, no a vidíte, já tu stojím bez cigára, nemohl jsem odejít. Tak čau.“ No ano, ten človíček jednoduše, jednou větou zhodnotil naši inscenaci lépe, než když nám někdo třese rukou, až nám v rameni praská.
Rychle balíme fidlátka, ještě se otáčím a zdá se mi, že ta dřevěná loutka Škrholy (divadlo má i loutkovou scénu) má bradu spadlou až na vestě, asi byl spokojen a jelikož špatně vidím, tak se mi zdálo, že se i usmál. „Hele, tak tě pic a někdy v Třeboni nashle.“ Jedeme domů s dobrým pocitem a již se těšíme na společnou večeři, jsme hladoví jak herci, tedy vlci. Režie hodnotí celý tento divadelní rok, děkuje všem za věnovaný čas nácviku hry i hereckému přednesu. Připomínáme si veselé zážitky, třeba jak v Nové Bystřici malé děvčátko radilo nejen Kašpárkovi, kam má jít, ale i babce kořenářce, že tam je ještě jedna houba za pařezem, s mladým čertem si chtěla povídat a generálovi sdělila: „Máš klobouk obráceně“. Ztichla, až když se otevřelo peklo. Jedna divadelní hra končí a už se připravuje nová. Věřím, že dobrá, veselá i zábavná. Dříve úspěšně zahraná představení nás zavazují představit našemu publiku opět veselou hru. No a co popřát našim ochotníkům – šťastnou ruku při výběru hry, dobré obsazení a mnoho spokojených diváků. Tak tedy: „Zlomte vaz!“
Stanislav Červenka