Ochotnický soubor J.K.Tyl

Kardašova Řečice

V této sekci Vám nabízíme informace o představeních, která připravujeme, rovněž se můžete podívat, co nyní aktuálně hrajeme (ať už na domácí scéně, nebo na rozličných štacích) a je zde také přehled divadel již odehraných (přehled je veden od roku 2010, záznamy o starších kusech jsou v sekci historie). 

Odehráli jsme

Dědeček aneb Musíme tam všichni

kovárna

Autorem divadelní komedie Dědeček aneb Musíme tam všichni je Jaroslav Koloděj, z jehož pera pochází také pohádka Ježibaby z Babína, kterou řečičtí ochotníci secvičili v roce 2011 a mnohokrát reprízovali. O "Dědečkovi" sám autor napsal: "Tento pokus o sepsání komedie je učiněn bez jakéhokoliv postranního zájmu a skrytého významu. Kdyby se jej do této hry někdo pokoušel nainstalovat, ať mu ruka upadne. Jediným záměrem mým, jako autora, je aby se diváci trochu zasmáli." S tímto záměrem i celou hru Jaroslava Vlková režírovala a je třeba dodat, že diváci se opravdu zasmáli, jak na kardašovořečické premiéře 27. 4. 2018, tak i na obou reprízách na domovské scéně.

Děj divadelní hry vypráví o dědečkovi, který si užívá podzimu života tak bujaře, že je vyloučen z Domova šťastného stáří. O nezbedného seniora se tak má postarat jeho dcera a zeť Samcovi, kteří jsou z celé situace jen pramálo nadšeni. Nakonec dědečka "uklidí" na chatu. Při pozdější návštěvě ovšem naleznou jen dědečkovo bozvládné tělo a vymýšlí, jak s neboštíkem naložit. Dědeček má ovšem tuhý kořínek, a tak nejen že se z tuhého spánku probere, ještě se stihne své rodině ztratit, zamilovat se do chatařky Marušky, předvést své ztracené rodině Mikuláše, odhalit podvodnou prodejkyni nožů Ágnes a nakonec se oženit. Při všech těchto dědečkových extempórech vyvstávají komické situace někdy i plny černého humoru a některé záležitosti se neobejdou bez policejního zásahu.


Osoby a obsazení:Dědeček aneb Musíme tam všichni

dědeček Ptáček:                Jiří Rejhons

jeho přítelkyně Maruška:   Eliška Vítová

tatínek Samec:                  Vladimír Kalina

maminka Samcová:           Jana Chvojková

dcera Květa:                      Barbora Volfová

paní Pošta:                        Miroslava Filipová

vnouček Jeníček:               Jan Chvojka ml.

vnučka Maruška:               Zuzana Semerádová

policista Jednička:             Milan Karas

policista Dvojka:                Tomáš Karas

prodejkyně Ágnes:             Dagmar Semerádová

šéfová domova důchodců: Radka Volfová

oddávající Dr. Hlorák:         Petr Nekut

číšník:                                 Michal Dvořák

servírka:                             Tereza Karasová


Napsal:                            Jaroslav KolodějDědeček aneb Musíme tam všichni

Světla a zvuk:                  Ondřej Volf

Inspicient:                        Radka Volfová

Scéna:                             Karel Staněk

                                         Miloslava Pomijová

                                         Milan Karas

                                         Jan Kalina

Líčení a účesy:                 Hana Staňková

Text sledují:                      Marie Šašková a Jana Karasová

Režie:                               Jaroslava Vlková

 



Odehraná představení:

27. 4. 2018 - Kardašova Řečice

28. 4. 2018 - Kardašova Řečice

  4. 5. 2018 - Kardašova Řečice


O divadle napsali:

Dědeček aneb Musíme tam všichni ( květen 2018 )

Na letošní jaro si místní ochotníci připravili odpočinkovou a místy i černou komedii Dědeček – aneb musíme tam všichni. Pro ty, kteří ještě hru neviděli (a chybu udělali), stručně nastíním děj.

Děda Ptáček byl pro nevhodné chování vyloučen na dvacet let z Domova šťastného stáří. Jeho rodina byla vyrozuměna telegramem, ze kterého spíše vyplývalo, že dědeček zemřel, než že je živý a plný elánu připravený k vystěhování. Rodina dědečka „uklidila“ na chatu, kam mu také přijela splnit jedno z jeho bláznivých přání – přivezla mu nafukovací člun. Dědeček ovšem spal ve svém křesle tak tvrdě, až to vypadalo, že tentokráte je s ním vážně amen… Milující rodina jej naložila do člunu a následně i s člunem na střechu auta. Nějakým nedopatřením dědečka na jeho poslední cestě kdesi ztratila. A jak to všechno nakonec dopadlo? Ti, kdo přišli, již vědí. Ti, kdo zatím představení neviděli, budou mít ještě několik příležitostí být osobně vtáhnuti do děje a zápletku rozuzlit.

Dědeček aneb Musíme tam všichni

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Popis děje ovšem nedovede ani v nejmenším nahradit krásný kulturní zážitek v podání skvělých řečických herců. Myslím, že právě obsazení nám dobře známých tváří je tím pravým kouzlem ochotnického divadla, ve výkonech je více lidskosti, autentičnosti a přirozeného vtipu, představení je doslova šito na míru místnímu prostředí. Ač jakákoliv podobnost postav s reálnými osobami byla jistě zcela náhodná, každý z diváků ve hře více či méně vzdáleně poznal někoho ze svého života, ať už jde o členy rodiny, policisty, hospodského, prodavačku nožů, ředitelku ústavu, pošťačku… Zkrátka – tato komedie všem hercům vysloveně sedla, publikum se královsky bavilo a věřím, že nejen publikum, ale že i herci si tu uvolněnou atmosféru sršící vtipem patřičně užili. Velké poděkování patří samozřejmě nejen hercům, ale celému realizačnímu týmu divadla v čele s Jaroslavou Vlkovou, která hru režírovala.

Snad mohu prozradit i jednu perličku na závěr: Prodavačce super kvalitních nožů Agnes v podání Dáši Semerádové pár dní po představení volal skutečný prodejce kvalitních nožů s neodolatelnou nabídkou slevy ze čtyř tisíc korun na pouhých 899,- Kč. Číslo bylo prověřeno, a podle všeho šlo o skutečnou nabídku telemarketingové společnosti. Chudák volající asi netušil, že narazí na tvrdou konkurenci!

Veronika Slaninová


Jak se dělal Dědeček aneb Musíme tam všichni ( květen 2018 )

Máme za sebou další premiéru divadelní hry, a pokud vás někdy zajímalo, jak takové představení vzniká, pojďte se s námi společně do zákulisí „Dědečka“ podívat .

Aby mohla být premiéra divadla na konci dubna, jak je již tradičně zvykem, začínáme se zkoušením po Novém roce. Na přípravu máme tedy zhruba 3-4 měsíce. Na Vánoce nám hercům režisérka Jarka Vlková rozdává scénáře, abychom se seznámili s hrou a za dlouhých zimních večerů se mohli začít učit texty.(Hurá, je to komedie! Díky, Jaru!) Začátkem ledna se všichni sejdeme na 2-3 čtené zkoušky. Dobré znamení je, že se smějeme už při prvním čtení. Pak už se přesouváme na jeviště. Je nás 15 herců a zkoušíme 1x týdně večer, nejprve po obrazech ( neboli jednotlivých scénách), tím pádem se s některými kolegy zatím nepotkáváme. Koncem března už zkoušíme všichni dohromady dvakrát týdně, vždy zhruba 2 hodiny. Pro režisérku Jarku je plánování zkoušek mnohdy obtížné, protože někteří herci mají odpolední a noční směny.

Dědeček aneb Musíme tam všichni

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Od samého začátku se zkoušek účastní i obě nápovědy Maruška Šašková a Jana Karasová. Postupně, jak se text učíme, odkládáme scénáře (na prosbu a později i příkaz režisérky) a tak s námi mají plné ruce práce, protože to, že scénář odložíme ještě neznamená, že text umíme. My se jim za jejich svatou trpělivost kolikrát odvděčíme tím, že se při představení do textu zamotáme tak, že jim dá hodně práce nás vymotat zpět. Začátkem dubna naši čtyři kulisáci v čele s Karlem Staňkem začínají připravovat scénu, abychom si osvojili hru s rekvizitami. Zvukař a osvětlovač Ondra Volf v jedné osobě si pečlivě značí do scénáře místa, kde bude hudební předěl a jak které místo nasvítit. I on s námi pak někdy zažije perné chvilky během představní ,například když ví, že po určité větě musí zhasnout světla a kýžená věta ne a ne přijít. Ale jelikož je profík, zvládá to s přehledem. Komedie je ze současnosti, není tedy žádná práce s kostýmy. To si bere na starost ženská část souboru, sladíme kousky z divadelního fundusu, s tím co má každý z nás doma a zbytek nacházíme v second handu. S kadeřnicí Hankou Staňkovou, jenž má s divadlem také dlouholeté zkušenosti ,dolaďujeme , kdo bude potřebovat pomoci s účesem vzhledem ke své postavě. Bára Volfová navrhuje a připravuje plakáty ,vstupenky a prográmky ,jako tradičně s grafickou spoluprací Milušky Pomijové.

Dědeček aneb Musíme tam všichni

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mezitím pomocná režisérka a inspicientka Radka Volfová dělá takovou tu mravenčí práci, která není sice moc vidět a zajišťuje i to, o čem my ostatní ani nevíme, že se zajistit má a co je důležité - hlídá finance. V neposlední řadě má také za úkol, nás při představení „strkat„ na scénu, tak jak si to děj a naše role žádá nebo naopak chytá za límec herce, kteří se jí na jeviště hrnou o obraz dřív než mají. Zkrátka své udělá tréma nebo stačí chvilka nepozornosti. Ani se mnou to neměla tentokrát lehké, i přesto že doufá, že jsem spolehlivá a nemusí mne hlídat. Opět ji však jen dokazuji, že opravdu musí!! Jdu se totiž v klidu převlékat do jiného kostýmu o scénu dřív. Najednou slyším do štany: “Kde je Jana???!!!!“ Já zjišťuji, že jsem jinde, než jsem měla být, rychle oblékam šaty zpět.. zasekne se zip.. Vláďa supí na scéně a cedí skrz zuby: „Kde sakra je?!!!“ Už i kulisáci se pokouší zapnout ten zatracenej zip. Nic, nejde to !!!!…. Pro mne nekonečné vteřiny, ale díky hereckým kolegům, kteří mne v tom nenechali to prý nikdo ani nepoznal. Na tyhle chvíle potom nejraději vzpomínáme, a že jich máme. Ale o tom zase třeba někdy příště.

Dva dny před premiérou vždy proběhne generálka, na kterou chodí známí a kamarádi a my si to celé zkusíme na ostro!

Jana Chvojková