Ochotnický soubor J.K.Tyl

Divadelní hra Babička v trenkách nese podtitulek "Aprílová komedie", neb se její děj odehrává 1. dubna, ovšem nikoli ve věku současném, ale ve 30. letech minulého století. O arílové situace ve hře není nouze, přestože ústřední rodina Dandových vypadá na první pohled obyčejně. Otec Lumír má obchod s deštníky a pršiplášti a sám o sobě tvrdí, že je až příliš nesmělý, slušný, opatrný a ohleduplný, maminka Otýlie, má celou rodinu pod palcem, ale je toho mnoho, na co musí dohlédnout: na dceru Stelu, studující na vysoké škole práva, na pubertální a věčně neposedná dvojčata Dodánka a Lízinku a v neposlední řadě na hluchou a krátkozrakou tetu Bertu. Mamince Otýlii naštěstí se vším pomáhá stárnoucí seladon sluha Artur. Poklidný život rodiny změní jejich starý známý zákazník pan Mourek, ten je neprávem nařčen z krádeže a před policií se ukryje u Dandových. Pan Mourek se v rodině obchodníka vydává za babičku z Londýna, kterou všichni očekávájí a která náhle napsala, že nedorazí. Pan Lumír je mezitím hrubě uražen neurvalou dvojicí fotografem Neomaleným a jeho ženou Miluší, a proto Danda bere hodiny vulgárního chování u vysloužilého majora Cholerky. Různými cestami osudu a nedopatřeními se téměř všichni zůčastnění dostanou do parních lázních, které vedou lázeňské dámy Klotilda a Trúda a někteří muži zde musí chtě nechtě vklouznout dokonce do dámských šatů. Policie vedená tajuplným inspektorem Burdou má ovšem dlouhé prsty a pátrá po prchajícím zločinci i mezi saunou, bazény a párou. Jak celý spletenec záměn, nedorozumění, hádek a dokonce i lásek dopadne? No přeci aprílově!

Divadelní hra byla vlastně vaudevillem - představením, které je plné veselých písniček. K nim skládal hudbu dvorní skladatel souboru Petr Žižka a divadelníci při představení nejen zpívali, ale také tančili. Složka herecká, hudební a taneční byla spojena s velmi nápaditou a funkční scénou Karla Staňka a Miloslavy Pomijové a tyto jednotlivé celky zdařile splynuly v jeden kvalitní kus pod taktovkou režisérky Jaroslavy Vlkové, která 27. dubna 2012 uvedla premiéru divadla v Kulturním domě v Kardašově Řečici.

Osoby a obsazení:

obchodník Lumír Danda:  Petr Nekut

jeho žena Otýlie:               Jana Chvojková

jejich dcera Stela:             Jana Marešová

jejich syn Dodánek:          Jan Kalina

jejich dcera Lízinka:           Barbora Volfová

teta Berta:                          Eliška Vítová

pan Mourek :                      Vladimír Kalina

paní Mourková:                  Alena Vodrážková

sluha Artur:                        Jan Dvořák

major Cholerka:                 Jiří Turek

fotograf Míla Neomalený:  Tomáš Englický

jeho žena Miluše:               Dana Žižková

lázeňská Klotilda:               Petra Janouchová

lázeňská Trúda:                  Dagmar Semerádová

inspektor Burda:                 Stanislav Červenka

seržant Kladivo:                  Jan Pomije

Napsal:                            Vlastimil Peška

Hudba:                             Petr Žižka

Zvuk:                                Petr Žižka a František Beneš

Světla:                             Lenka Žáková

Taneční choreografie:     Václav a Marcela Broučkovi

Inspicient:                        Radka Volfová a Marie Chvojková

Scéna:                             Karel Staněk a Miroslava Pomijová

Technická spolupráce:     Jan Vodrážka

Kostýmy:                          Marie Chvojková

Líčení a účesy:                 Hana Staňková a Alena Nováková

Text sledují:                      Marie Šašková a Lenka Žáková

Režie:                               Jaroslava Vlková

O divadle napsali:

Babička v trenkách nadchla řečické publikum (duben 2012)

Babička v trenkách nadchla řečické publikum S velkým očekáváním byla spojena premiéra divadelní hry Vlastimila Pešky Babička v trenkách aneb Aprílová komedie v podání místního ochotnického spolku. Po více než půlročním zkoušení a přípravách byl náš kulturní dům zcela naplněn natěšenými diváky, kteří se velmi dobře bavili jak vlastní hrou, tak neustálými převleky a výkony celého souboru. Ten byl jako již tradičně tažen jeho ženskou částí, která předvedla nejenom své umění herecké, ale i nesporné půvaby ženské. Zdatně jim však sekundovali zejména mladí členové souboru, kteří do něj výborně zapadli, jsou jeho nespornou posilou a zejména budoucností.

Samostatnou kapitolou pak je nestárnoucí Stanislav Červenka v roli inspektora, který dokazuje, že i v 82 letech má čím oslovit publikum a zejména inspirovat své mladší kolegy. Hru velmi pozvedl hudební doprovod, který byl dílem Petra Žižky a byl na vysoké úrovni. Rovněž scéna Karla Staňka spolu s Miloslavou Pomijovou přispěla k úspěchu díla a není možné zapomenout ani na celou řadu technických pracovníků, kteří se sice na scéně neobjevili, bez jejichž práce by se však divadlo neobešlo. Celý tento ansámbl pak měla na starosti režisérka Jaroslava Vlková, která po dvou úspěšných hrách opět pozvedla pomyslnou laťku řečického divadla výše a všichni příznivci se již těší na to, čím je překvapí příště. Ovace na konci představení byly zaslouženou odměnou všem, kteří se na hře podíleli. Snad jenom distribuci vstupenek je třeba řešit formou předprodeje či větším počtem představení. Představení se stalo událostí místní kulturní sezóny a všem, kteří se na něm podíleli, patří naše poděkování.

MVDr. Petr Nekut

Babička v trenkách ( duben 2012 )

Členové místního Divadelního spolku J. K. Tyl sehráli 27. a 28. dubna 2012 půvabnou komedii z pera brněnského režiséra a ředitele divadla Radost Vlastimila Pešky. Stalo se historicky podloženým standardem, že místní ochotníci nazkouší vybraný divadelní kus s maximální pečlivostí a atraktivitou pro diváky. Nejinak tomu bylo u divadelního představení komedie z pera Vlastimila Pešky s názvem "Babička v trenkách". Úvodního slova při premiéře 27. dubna 2012 se ujala režisérka souboru Jaroslava Vlková.bVe své úvodní řeči nezapoměla na historii ochotničení v našem městě, zmínila se i o významném místním ochotníkovi, kronikáři Stanislavu Slámovi, u něhož si připomínáme v těchto dnech sté výročí narození. V případě  tohoto divadelního kusu vyzdvihla vysokou náročnost přípravy, kdy se nazkoušení představení účastnilo šestnáct herců širokého věkového rozsahu, kdy nejmladšímu je šestnáct  a nestaršímu osmdesát dva let. Více než čtyřem stům diváků na premiéře popřála příjemný kulturní zážitek a opona "šla nahoru". Hned úvod divadelního představení byl zahájen za doprovodu hudby z pera Petra Žižky a na scéně se objevili všichni herci s úvodní písní. Aprílová komedie měla náramný spád s příjemnou hrou se slovy dotýkající se současnosti v našem městě. Myslím, že je vhodné upozornit na to, že byla vidět vyzrálost celého souboru a pečlivá příprava divadla, která probíhala týden co týden od loňského září.

Všichni diváci se zájmem sledovali vtipnou zápletku hry a dokonalou přeměnu mužské role v ženskou v podání Vladimíra Kaliny. Dámské babičkovské šaty s devítkami páskovými botkami mu padly a na jevišti se s parukou na hlavě pohyboval nenuceně a s grácií. Celý děj hry se odvíjel za scénického slovního doprovodu Jany Marešové. Nelze zapomenout na výuku drsného chování majora v.v. Cholerky (Jiří Turek), kdy se snažil zaučit prodejce deštníků slušného pana Dandu v podání Petra Nekuta. Několik rolí bravurně zvládl Stanislav Červenka, kdy v začátku hry byl flašinetářem, pak inspektorem a konečně i lupičem a to vždy s dokonalou změnou kostýmu. Klobouk dolů před tímto hercem, který vše krásně zvládal ve svém věku dvaaosmdesáti let. Není možné v tomto článku popsat skvělé výkony všech herců souboru. Co je však potřeba uvést a vyzdvihnout, je herecký výkon všech účinkujích, kvalitní provázanost všech scén, velice pěkně připravené kulisy a příjemný kontakt s publikem. Ve svém výčtu hodnocení musím zmínit i výkon těch, kteří svou kůži nenesli na podium, ale bez jejich spolupráce na hře by se výkon herců neobešel. I repríza následující den byla shlédnuta vysokým počtem diváků, což svědčí o zájmu o tuto kulturní oblast v našem městě. Popřejme tedy  našim ochotníkům hodně sil do dalších let a nám divákům zase hodně kulturních zážitků v jejich podání.

Ing. Milan Karas

Řečice, město s přesvědčivým divadeůním souborem ( duben 2012 )

Jak jen ten kluk může hrát divadlo? Říkal jsem si, když jsem se jel podívat do Řečice na pozvání studentky hradeckého gymnázia, a přiznám se, že jsem se bál, aby se neztrapnil můj spolužák z gymnázia, Petr Nekut, výborný student, uvážlivý předseda třídy, nyní zvěrolékař a dlouholetý starosta městečka. Hrála se aprílová komedie Vlastimila Pešky Babička v trenkách. Velmi dobře udržovaný kulturní stánek městečka byl nabitý přímo k prasknutí. Když se vše s nepatrným zpožděním rozjelo, tak jsem jenom žasnul a žasnul. Šlo vlastně o hudební komedii, kdy řečický soubor dělá opravdu čest J.K.Tylovi. Dívám se na pozvánku a nechce se mi věřit, že Jaroslava Vlková je amatérskou režisérkou. Překvapila mne úroveň zvuku, technického vybavení a hlavně pěvecky i pohybově zvládnutá hra. Hudbu složil Petr Žižka, písničky byly příjemné. Scéna byla nápaditá a také měla daleko k nějakému amatérismu. Dokonalá zábava a poetické jarní předmájové okouzlení to byly mé základní pocity. Musím se přiznat, že doslova nenávidím současné časké televizní seriály, protože naprosto ponížily herecké zaměstnání, a tak si ani neuvědomujeme, že naše "celebrity a hvězdy" nemusí podávat žádné opravdové výkony, protože často hrají umělecky pokleslé, hloupé scénáře, jež nevyžadují výjimečné herecké osobnosti, pouze televizní médium, které vnutí tuhle trapnou zábavu do každé domácnosti, nám vnucuje něco, co nemá nárok být nazýváno uměním. Hloupé, trapné texty a za vším stojící prachy přitahují odpovídající charaktery. A teď k hercům a zejména mému milému spolužákovi. Od prvního okamžiku rozptýlil mé obavy a doslova mne šokoval svým nenápadným, úsporným a přesvědčivým hereckým projevem. Když jsem o tom mluvil opřestávce s dalším velkým znalcem kultury, techniky, letectví a života, světoběžníkem Ivanem Schmeistrem, upozornil na to, že dlouholeté úspěšné starostování dalo našemu protagonistovi i hereckou přesvěčivost.

Vlastně vyslovil podstatu hereckého úspěchu celého souboru. Samozřejmě že v souboru jsou i vynikající opravdové herecké talenty, kdy naprosto skvělý výkon podala Jana Chvojková. Tou podstatou hereckého úspěchu souboru je, že se nejedná o chudáčky, kteří si hrají na nemocniční sestřičky, policisty, lékaře a lékařky, ale jedná se o lidi, ketří mají opravdovou zkušenost z opravdového života, tedy žádné atrapy.

Jana Marešová, která brilantně hraje a celým divadlem diváka provází, jen dokázala, že pro ni musí být ve škole doslova hračkou umravňovat tu bandu řečických uličníků. Nepřehlédnutelný ohlas měla vedlejší role tety Berty skvěle zvládnutá Eliškou Vítovou. Vladimír Kalina, Jan Dvořák, Jiří Turek, Tomáš Englický, Stanislav Červenka a Jan Pomije dokázali, co to je, když na scéně stojí opravdoví chlapi a nebojí se skočit do ženského oblečku. No a ženy byly samozřejmě okouzlující všechny. Divadlo jsou světla, říkají někteří divadelní kritici. Myslím, že Lenka Žáková to nasvítila skvěle. Samozřejmě že obecenstvo s nadšením akceptovalo i perfektní aktuální narážky na místní i celospolečenské problémy. V Čechách máme výjimečnou ochotnickou tradidi, Řečičáci jí dělají čest a úspěšně jí rozvíjejí. Lidé se přece nemusejí bavit jen v hernách a podobně přiblblou devastující "zábavou".

PaedDr. Jaroslav Cempírek

Fotografie představení Babička v trenkách:

https://www.divadlorecice.cz/fotogalerie/babicka-v-trenkach/

Fotografie pořídili:               Milan Karas

                                            Karel Sláma